Sunday, April 21, 2019

Oslavany: vyhlídková věž a velké překvapení u místního zámku

"Baruško, hurá, už jsme v Oslavanech!" - a ze zadního sedadla se ozvalo nadšené: "Íí-áá-íí-áá!"
Tak takto začal náš mini výlet, který jsme podnikly minulý týden. Slovo mini nepoužívám proto, že by toho bylo v Oslavanech málo k vidění (právě naopak), ale proto, že bydlíme opravdu kousek odtud. Přesto jsem byla nakonec velmi překvapená co všechno jsme během cesty zažily a viděly.


Saturday, February 2, 2019

Edinburgh a okolí


Na konci ledna letošního roku jsme se vydali na krátkou cestu do Edinburghu. Ondru tohle město okouzlilo pár let zpět, kdy se sem podíval v rámci pracovní cesty, a já trpím trvalou slabostí pro Velkou Británii obecně, takže když řekl, že se sem musí ještě vrátit, byla jsem nadšená.


Wednesday, January 9, 2019

Greenwich a vyhlídka od nultého poledníku

Na konci ledna letošního roku nás čeká cesta do Edinburghu. Trochu nezvyklý termín na výlet jsme samozřejmě zvolili s ohledem na nízké ceny letenek (na webu ryanair jsem si našla graf cen letenek a šla po nejlevnějším termínu). Tato aktuálně se blížící cesta mi však připomněla jiný náš výlet na britské ostrovy, který se odehrál v téměř stejném termínu, a to naši cestu do Londýna. O této dovolené jsem se již zmiňovala ve článku o vyhlídce ze St. Paul´s Cathedral zde. Dnes bych chtěla zmínit trochu méně "profláklé" místo v hlavním městě Velké Británie, a tím je dle mého názoru čvtrť Greenwich, ve které však rozhodně je na co koukat. Prohlédnout si tu můžete známou plachetnici Cutty Sark, podívat se na nultý poledník nebo navštívit jedno z největších námořních muzeí na světě.


Friday, November 30, 2018

Stezka korunami stromů Lipno a ne příliš ideální viditelnost..

Stezka korunami stromů u vodní nádrže Lipno byla moje vysněná výletová destinace od chvíle kdy jsem ji poprvé viděla - tehdy pouze na fotkách z prázdnin mých známých. No, asi není nic neobvyklého, že věci, od kterých si v životě hodně slibujeme, tak nějak nenaplní naše očekávání. Samotná stezka ale na vině není. Stavba je opravdu veliká (celková délka stezky je téměř 700 metrů a samotná vyhlídková věž je vysoká 40 metrů) a opravdu vede korunami stromů. Po cestě je řada zastavení, zejména pro menší návštěvníky, a také několik adrenalinových chodníčků. Dole před vstupem je krásné lesní dětské hřiště i veškeré zázemí a až nahoru bezbariérový přístup. Všechno to zní bezvadně. Ale - když je mlha, tak prostě uvidíte leda mlhu a nic moc se s tím dělat nedá. Čili výhledů jsme si moc neužili. Bohužel, mlhavé počasí nás provázelo celým pobytem na Lipně, proto jsme měli na výběr jít v mlze nebo nejít vůbec.. Na stezce jsme strávili necelou hodinku, ale předpokládám, že kdybychom mohli koukat do okolí, zabavili bychom se tu i delší dobu.


Tuesday, October 30, 2018

Hostýn

Velikonoce jsou dávno za námi, přesto ale dnes zavzpomínám na jeden z našich velikonočních výletů. Už několikrát jsme se v tomto termínu vypravili na trhy do Valašského muzea v přírodě, které se nachází v Rožnově pod Radhoštěm - tam se vždycky nacpeme frgálem, štramberskýma ušima, mandlemi v cukru a podobnými dobrůtkami. Při naší minulé cestě z tohoto již téměř tradičního výletu jsme se zastavili na Hostýně, kde je rozhodně na co koukat. 


Monday, October 1, 2018

Kaple Nejsvětější Trojice v Rosicích

Toto místo jsem původně na blog zařadit nechtěla přestože vyhlídka je odtud moc pěkná a lokalita samotná má své kouzlo. Kaplička, třešňový sad, lipová alej, křížová cesta,.. to vše v mých rodných Rosicích. Ovšem je mi jasné, že velká část mých čtenářů z Rosic či blízkého okolí taky pochází, a tudíž mi článek o tom, jaký je bezva výhled "z Trojice" (jak my z Rosic říkáme), přišel zhruba stejně užitečný jako informace, že rohlíky si můžete koupit v pekárně.. Po včerejší krásné procházce jsem změnila názor. Možná, třeba, snad,.. mám i čtenáře, kteří toto místo neznají, příp. je tu někdo, kdo na toto krásné místo pozapomněl, a teď bude rád, že mu ho připomenu. 

Wednesday, September 26, 2018

Putování jihozápadním Norskem, 4. díl

Naše minulé vyprávění z Norska skončilo v oblasti Voss, ze které pochází stejnojmenná známá minerální voda.
Z Vossu jsme měli v plánu putovat do Flamu autobusem a následně jet z Flamu do Bergenu údajně nejkrásnější železnicí světa (Flamsbana). No, člověk míní, život mění. Po příchodu na autobusovo-vlakové nádraží ve Vossu jsme se dozvěděli, že na silnici mezi Vossem a Flamem spadl kus skály a není tudíž možné touto trasou jet. Jediný způsob jak se dostat do Flamu byl vlak. Jednalo se o úsek oné nejkrásnější železnice, a tomu odpovídala i cena jízdenky. Koupili jsme si lístky a zbývající čas do odjezdu vlaku využili na další procházku po Vossu. Navštívili jsme místní kostel, kde si Ondra vyžádal prohlídku věže (myslím, že běžně přístupná není a jednalo se jen o vstřícné gesto průvodkyň). Pak jsme si dali kafíčko v příjemné kavárně a vyrazili na cestu.