Golden Gallery na Katedrále svatého Pavla v Londýně

Dnes jsem se rozhodla vytáhnout z archívu vzpomínku na jednu z nejkrásnějších vyhlídek na které jsem kdy byla. Opustíme Českou republiku a vydáme se na cestu do Londýna – do Londýna v roce 2015.

Bolt Tower

Tato věž je mladým ostravským architektonickým počinem (2015) a jedná se o prosklenou nástavbu původní vysoké pece. Jako relativně pravidelný návštěvník festivalu Colours of Ostrava, který se koná v areálu Dolní oblast Vítkovice kde se nachází i zmíněná věž, jsem v minulosti byla i na samotné peci. A musím říct, že ačkoliv i tehdy to bylo zajímavé, tak teď je to opravdu o něčem jiném – mnohem mnohem lepší.

Pasecká skála

Co se týká šplhání na různé vyhlídky, nepovažuji se za úplného začátečníka. Ovšem při výstupu na Paseckou skálu jsem si připadla vyloženě jako amatér.

Rodná světnička Bohuslava Martinů v Poličce

Říkáte si co má nějaká rodná světnička společného s vyhlídkami? Věřte, že v tomto případě hodně. Rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů se totiž nachází na věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. A pokud si teď říkáte jak velká ta věž asi je, že se tam vejde i bydlení, tak velká je jako jiné kostelní věže - čili byt, kde se roku 1890 Bohuslav Martinů narodil, není zrovna velký. Pochopitelně bydlení na věži přinášelo kromě nedostatku místa i další drobné obtíže jako například jak dopravit nahoru cokoliv, o každodenním zdolávání 192 schodů ani nemluvím. Ovšem vyhlídka hned za dveřmi exkluzivní. 

Těžní věž Kukla

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je oblast západně od Brna, kde od druhé poloviny 18. století do 90. let století dvacátého probíhala těžba černého uhlí. Pozornému oku však neuniknou pozůstatky po těžbě v této krajině ani dnes.

Putování jihozápadním Norskem, 2. díl

Jak jsem slíbila minule, tento díl norského seriálu bude o našich prvních výletech, tedy cestě k ledovci Folgefonna,  a o výšlapu na Trolltungu (Trolí jazyk).

První den v Norsku jsme si nechtěli naložit hned cestu na Trolltungu, o které jsme věděli, že je náročná, a proto jsme se rozhodli zvolit výlet, který se tvářil podle popisu na Internetu výrazně víc v  pohodě. Plán byl takový, že se půjdeme podívat k ledovci Folgefonna, což měl být podle našich informací výlet na dvě až tři hodinky, a potom zajdeme doplnit do obchodu zásoby jídla (z Česka jsme toho nemohli moc vézt, protože jsme se potřebovali vejít do dvou krosen a váhového limitu) a zjistíme, jak se druhý den dostaneme k parkovišti, od kterého se vychází k Trolímu jazyku. 

Do batohu jsme si sbalili pití a svačinu na kratší výlet, pláštěnky, foťák a vyrazili jsme podle mapy na cestu k ledovci. Cesta byla krásná. Prvně jsme šli kousek kolem jezera Sandvevatnet , pak jsme míjeli typická norská dřevěná stavení, až jsme se dostali k asfaltové cestě, která vedla podél divoké řeky Jordalselvi vzhůru k ledovci. Ten jsme viděli v dálce před sebou.

Zlatý Chlum

Modrá obloha, příroda, krásná rozhledna, čerstvý vzduch a jedno vychlazené v ruce. Tak takto vypadalo naše letošní velikonoční pondělí. 

Putování jihozápadním Norskem, 1. díl

Ačkoliv se chci na tomto blogu soustředit hlavně na krásy České republiky, nyní jsem se rozhodla zařadit seriál o jedné ze zahraničních cest, které jsme spolu s Ondrem podnikli. Koneckonců, je čas prázdnin, a to je doba, kdy lidé často vyráží za hranice a třeba bude tento příspěvek někomu inspirací. Nebo alespoň rozptýlením na dlouhé cestě.