Na konci ledna
letošního roku jsme se vydali na krátkou cestu do Edinburghu.
Ondru tohle město okouzlilo pár let zpět, kdy se sem podíval v
rámci pracovní cesty, a já trpím trvalou slabostí pro Velkou
Británii obecně, takže když řekl, že se sem musí ještě
vrátit, byla jsem nadšená.
Konec ledna jsem
zvolila jednoduše – na webu Ryanair jsem si zobrazila graf cen a
vybrala nejlevnější termín – resp. nejlevnější prodloužený
víkend. Nejprve jsem samozřejmě projela akční nabídky na
cestujlevne.cz a hledala nejlevnější varianty přes Skyscanner.
Možná jste zaznamenali změny, které Ryanair provedl minulý
podzim a které se týkaly omezení velikosti palubního zavazadla.
Zatímco dřív jste nemuseli platit za zavazadlo k odbavení,
protože do letadla jste se v pohodě vešli s malým kufříkem na
kolečkách, který jste si vzali zdarma coby příruční zavazadlo,
nyní je situace jiná. Limity pro velikost příručního zavazadla
nyní nesplní ani normálně velký batoh. Naštěstí jsme letenky
zakoupili v době, kdy tato změna nebyla ještě oficiálně
oznámena, dostali jsme proto kompenzaci v podobě malého zavazadla
(do 10 kg a o velikosti malého kufru) k odbavení. Díky tomu jsem
mohla přivézt z Edinburghu řadu dárečků (zejména teda pro sebe
a pro dcerku).
Následně jsem
přidala ještě ubytování přes Booking.com. Samozřejmě zde by
bylo nejúspornější bydlet někde v hostelu v pokoji s dalšími
deseti cizími lidmi. Ale upřímně, nic pro nás. Takže jsem
nakonec zvolila hotel Ibis Budget, který se nachází mezi letištěm
a centrem města. Okolí hotelu nic moc (administrativní budovy a
nákupní centrum), ale tramvají do centra 20 minut, na letiště 10
(buď tramvají nebo autobusem Skylink, který je o něco levnější
a rychlejší), v ceně snídaně a na pokoji vlastní koupelna. K
tomu slušné hodnocení a předchozí pozitivní zkušenosti s
řetězcem Ibis. Za tři noci pro dva i se snídaněmi jsem zaplatila
4100 Kč, za letenky cca 3500 Kč.
S ohledem na to, že
nás doma čekala malá dcerka, jsme si déle než na tři noci
netroufli. Měli jsme tedy v Edinburghu jeden večer, dva celé dny a
jedno velmi rychlé ráno, kdy jsme ale už chvátali na letiště.
První večer jsme původně plánovali vyjet po příletu ještě do
města a dát si někde pivo, nakonec jsme ale byli po cestě příliš
unavení a došli jsme jen do hotelové restaurace, kde jsme se
nadlábli k prasknutí a vyzkoušeli dvě skotské značky piva
(Innis&Gunn, Brewdog).
Další den ráno
jsme se po snídani vypravili na tramvaj, na zastávce v automatu
(automaty jsou na všech zastávkách, možno platit hotově nebo
kartou) zakoupili celodenní jízdenky (za 4 libry každá) a
vyrazili do města.
Vystoupili jsme na
zastávce Princesss Street, kde mě hned ohromil pohled na mohutnou
siluetu hradu na kopci nad námi. Prošli jsme se kolem Scott
Monument (pomník na památku slavného skotského spisovatele Sira
Waltera Scotta) a přes Royal Mile (slavná ulice spojující hrad a
Holyrood Palace) směřovali k hradu.
|
Princess Street |
|
Scott Monument |
|
Royal Mile |
Po cestě jsme si udělali
zastávku ve Whisky Experience, centru věnovaném jak jinak než
whisky. V nabídce je zde několik variant prohlídek, my zvolili tu
základní (stříbrnou) za 16 liber. V ceně je jízda v sudu (spíše
kolotočová záležitost, sama o sobě nic extra) během které jsme
se dozvěděli jak probíhá výroba whisky. Následovalo video v
promítacím sále o oblastech, kde se whisky ve Skotsku vyrábí a
poté v další místnosti prezentace s vysvětlením jaký je rozdíl
mezi single malt a blended whisky. Na konci prohlídky jsme měli
možnost ochutnat dva druhy whisky (jeden vybrala průvodkyně, jeden
jsme si vybrali sami) – během ochutnávky jsme se dozvěděli mimo
jiné i jak správně whisky pít abychom nevypadali jako barbaři
:-). Na památku jsme dostali skleničky na whisky a přes shop,
který nabízel opravdu hodně druhů whisky a dalších věcí
spojených s tímto nápojem, jsme se vydali ven. Příjemné bylo,
že veškeré audio jsme si mohli během prohlídky pustit v češtině.
S Ondrem sice oba angličtinou vládneme velmi dobře, přesto jsem
byla za toto usnadnění ráda.
|
The Whisky Experience |
Na hrad jsme
zaplatili vstupné 18,50 liber za osobu a vydali se na prohlídku,
která zde probíhá bez průvodce (my si připlatili 2 libry za
každého za audio průvodce). Na hradě jsou k vidění mimo jiné
skotské korunovační klenoty, muzeum války, různé památníky
věnované slavným bitvám nebo známé dělo One O´Clock Gun,
které každý den přesně v jednu hodinu vystřelí (střílí prý
v jednu a ne ve dvanáct proto, že Skoti jsou šetrní a lepší
vystřelit jednu ránu než hned dvanáct :-) ). Zároveň s touto
ránou se na kopci Calton Hill z jedné z budov spustí dolů velká
koule, která signalizuje čas lidem na lodích, kteří by ránu z
děla nemuseli slyšet.
|
The Elephant House |
Dál jsme pokračovali na kopec Calton Hill, ze kterého
je krásný výhled na město. Z kopce jsme si užili pohledy na
město, na hrad, na Leith (v 90. letech nechvalně proslulá čtvrť,
známá spoustě lidí z filmu Trainspotting) i na Arthur´s Seat
(vrcholek v Holyrood Parku).
|
Dean Village |
|
Dean Village |
Později večer zase pivo v hotelu a plánování
dalšího dne. Nakonec jsme si přes getyourguide.com online
objednali výlet s místní cestovkou Timberbush k jezeru Loch Lomond
a do Stirlingu. Ráno jsme tedy po snídani vyrazili zase na Royal
Mile kde nás chvíli po deváté vyzvedl minibus s nesmírně
sympatickým průvodcem Andrewem. Jeli jsme přes Glasgow k jezeru
Loch Lomond, kde jsme za 9,5 liber absolvovali velmi příjemnou
hodinovou plavbu.
|
Loch Lomond |
|
Loch Lomond |
Další delší zastávka byla v Callanderu,
malebné vesničce s překrásným výhledem na vrcholky Highlands. Zde jsme se občerstvili v malé útulné kavárně za kostelem a
prošli se kolem řeky.
|
Callander |
|
Callander |
Poslední zastávka byla ve Stirlingu, kde
byla možnost vydat se na prohlídku hradu. Naše prohlídka hradu se
omezila na návštěvu WC a dál jsme pokračovali na procházku
městem a na doporučení průvodce jsme si prošli starý hřbitov s
krásným vyhlídkovým místem. Výlet nás stál bez ceny za plavbu
každého 36 liber.
Další den ráno
nás čekala už jen rychlá cesta na letiště zdramatizovaná menší
kolizí autobusu při vjezdu do areálu letiště. Přesto jsme vše
v pohodě stihli a kolem jednácté hodiny dopoledne jsme byli zase v
Praze, kde jsme měli auto zaparkované na jednom z menších
soukromých parkovišť (na které nás zdarma odvezli).
Celá cesta byla
hrozně super a byli jsme maximálně spokojení. Naštěstí na nás
doma čekala dcerka, díky které jsme se zpátky těšili, jinak
bychom návrat možná i obrečeli :-).
TIP NAVÍC
Už dřív jsem
během několika mých návštěv Londýna zjistila, že Britové
pracující ve službách jsou neskutečně příjemní a
profesionální. To jsem ale ještě nevěděla co nás čeká ve
Skotsku. Tak prosím pěkně – ač se to našinci může zdát až
nereálné, Skoti jsou ještě příjemnější, ještě ochotnější,
ještě komunikativnější. A nejen ti, kteří pracují ve
službách. Během našeho prodlouženého víkendu se s námi
několikrát dal někdo jen tak do řeči – odkud jsme, jak se nám
tam líbí, co jsme už viděli,.. Samozřejmě skotský přízvuk
byl pro nás oříšek, ale musím říct, že když chtěl někdo
mluvit s námi, přešel automaticky do velmi pomalé školní
angličtiny a absolutně nebyl problém se na čemkoliv domluvit.
TIP NAVÍC 2
Ve článku jsem
popsala cestu tak, jak jsme ji strávili my. Edinburgh toho nabízí
samozřejmě mnohem a mnohem víc. Mimo jiné Royal Botanic Garden,
ZOO s pandou velkou, ráj optických iluzí Camera Obscura, prohlídku
lodi Royal Yacht Britannia, výstup na Arthur´s Seat, prohlídku
Holyrood Palace,… Víc tipů není problém najít v některém
tištěném průvodci, na webu Edinbrighu nebo třeba v appce.
No comments:
Post a Comment