Putování jihozápadním Norskem, 4. díl

Naše minulé vyprávění z Norska skončilo v oblasti Voss, ze které pochází stejnojmenná známá minerální voda.
Z Vossu jsme měli v plánu putovat do Flamu autobusem a následně jet z Flamu do Bergenu údajně nejkrásnější železnicí světa (Flamsbana). No, člověk míní, život mění. Po příchodu na autobusovo-vlakové nádraží ve Vossu jsme se dozvěděli, že na silnici mezi Vossem a Flamem spadl kus skály a není tudíž možné touto trasou jet. Jediný způsob jak se dostat do Flamu byl vlak. Jednalo se o úsek oné nejkrásnější železnice, a tomu odpovídala i cena jízdenky. Koupili jsme si lístky a zbývající čas do odjezdu vlaku využili na další procházku po Vossu. Navštívili jsme místní kostel, kde si Ondra vyžádal prohlídku věže (myslím, že běžně přístupná není a jednalo se jen o vstřícné gesto průvodkyň). Pak jsme si dali kafíčko v příjemné kavárně a vyrazili na cestu.

Vyhlídková procházka nad vodní nádrží Vír a rozhledna Karasín

Při naší minulé návštěvě Žďárských vrchů jsme se rozhodli vyrazit na procházku kolem vírské přehrady. Nutno podotknout, že v oblasti je toho k vidění opravdu hodně – mimo jiné několik hradních zřícenin (sami jsme navštívili v minulých letech například Zubštejn, který můžu k návštěvě vřele doporučit).